Článek 1

První zmínky o Seville máme z 9. století př. n. l., později byla dobyta Féničany a následně Kartáginci, kteří do města přinesli rozvoj obchodu.

Roku 206 př. n. l. Římané vedení vojevůdcem Scipionem Africanem, který si získal svou slávu při porážce Hannibala, osídlili tuto oblast. V této době byla založena také Italica, kde dnes můžeme nalézt pozůstatky římské architektury. V době Julia Caesara, který zde zastával funkci quaestora, bylo město obehnáno hradbami.

Od 5. století n. l. je oblast postupně dobyta vandaly - Vizigóty - a následně zničena. Do této doby byla Sevilla jedním z nejdůležitějších měst, po dobytí Araby se významným městem stala pro změnu Córdoba.

Maurské období[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Al-Andalus.

Roku 712 Musa ibn Nusair, muslimský náčelník z dynastie Umajjovců, spolu s 18 tisíci muži podnikl invazi na Pyrenejský poloostrov. Dobyl města Medina-Sidonia, Carmona a Sevilla, následně zaútočil na Méridu, která mu odolávala celý rok, ale nakonec podlehla, stejně jako Musa a Toledo.

Roku 750 se Andalusie stala součástí Córdobského emirátu (později chálifát). Jednotlivá města se po rozpadu chálifátu roku 1031, stala středisky menších států (taifas). Na konci 11. století a začátku 12. století obsadila město dynastie Almorávidé, a Sevilla zažívá období rozkvětu.

Reconquista a Zlatý věk Španělska[editovat | editovat zdroj]

Reconquista[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Reconquista.

Sevilla byla dobyta 23. listopadu 1248 Ferdinandem III. Kastilským jako jedno z prvních měst ve Španělsku. Reconquista končí roku 1492, kdy Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský dobývají Granadu.

Pro konec tohoto období je typické pronásledování Židů a Maurů, kteří museli konvertovat na křesťanskou víru nebo byli vyhnáni do okolních hor a přeměna všech muslimských mešit na křesťanské svatostánky.

Zlatý věk[editovat | editovat zdroj]

Sevilla v 16. století

Po objevení Ameriky roku 1492 Kryštofem Kolumbem se Sevilla stává jediným přístavem ve Španělsku, odkud můžou vyplouvat lodě do Nového světa a jediným přístavem, kam můžou být dováženy suroviny z Ameriky.

Na začátku 16. století byla postavena univerzita (1505), slavná katedrála, kde můžeme nalézt ostatky Kryštofa Kolumba, a Indický archív, kde můžeme nalézt všechny obchodní smlouvy s Amerikou, můžeme zde také nalézt všechny dokumenty o objevení Ameriky i o pozdějším objevování světa (včetně Magalhãesovy cesty kolem světa).

Úpadek[editovat | editovat zdroj]

Roku 1649 postihla Sevillu epidemie moru, která zabila téměř 50% všeho obyvatelstva (60 tisíc mrtvých). Od té doby ztrácí Sevilla na významu a říční břehy se zanášejí pískem.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

Sevilla znovu získává vliv až v 20. století, ve kterém se v Seville uskutečnily dvě světové výstavy:

• 1929 - Ibero-americká světová výstava